Vzpoura ve Francii není rasová, ale třídní

Prohlášení OAF k nepokojům ve Francii.

Francie po další policejní vraždě hoří. Davy lidí zapalují policejní stanice, obchody, bankomaty, restaurace. Dochází k rabování. Novináři mluví o občanské válce.

A konzervativci společně s liberály události interpretují jako důsledek nezvládnuté imigrační vlny, kdy “barevní” vyvolávají nepokoje, protože neumí žít jako “slušní lidé”, případně že jde o náboženský střet.

Jak je to ale ve skutečnosti? Segregovaná ghetta na předměstích Paříže a jiných velkoměst jsou nezbytným důsledkem neoliberálního kapitalismu. Kapitál potřebuje levnou pracovní sílu, takže chudí severoafričtí či syrští dělníci a dělnice, kteří budou pracovat za pakatel, se jim hodí. Místo respektu ale následuje sociální vyloučení, policejní šikana a živoření v chudých čtvrtích.

Ty se totiž dobře dají schovat, takže západní turista vidí v centru Paříže nablýskané výlohy luxusních obchodů, zatímco před periferií si všichni zakrývají oči. Kapitalismus je na chudobě periferií a bohatství center založen. A už je jedno, zda se periferie jmenuje Molenbeek, Přednádraží či Luník.

Jednoho dne však nahromaděný třídní vztek vybuchne. Nejchudší prostě zaútočí na ty, kteří žijí z jejich námezdní práce a hořícími barikádami ukazují “podívejte se, my tady žijeme taky!”. Vzpoura nemá žádný program, ideje, vůdce. Mohou při ní zemřít nevinní. Ale viníkem nejsou samotní nejchudší, viníkem je kapitalistický systém segregace, který tuto situaci vytvořil a nadále ji udržuje ve stejném stavu.

Politici mohou donekonečna debatovat, policisté a armáda může donekonečna perzekuovat a pronásledovat… ale dokud bude existovat třída segregovaných, která nebude mít co ztratit, vzpoury se budou opakovat.

This entry was posted in Teorie, Ze světa. Bookmark the permalink.