Zatímco ministr Stanjura okrádá studenty a důchodce o miliony, anarchisté z OAF radí, jak ušetřit miliardy. Není to nic složitého.
Pandemie koronaviru i válka na Ukrajině poněkud zamávaly státními rozpočty. Vládní ODS a zejména její ministr financí Zbyněk Stanjura však navrhují zcela nesmyslná řešení – jak si pamatujeme z nultých let, tolik typická pro neoliberální ideologii. Zatímco fosilní baron Daniel Křetínský vykazuje zisk sto miliard korun, vláda zcela protiústavně stopne důchodcům valorizaci jejich příjmů. Zatímco bankéři získávají desítky miliard v rámci nezdaněných bankovních spekulací, vláda ruší školkovné a podporu stavebního spoření, čímž útočí na rodiny s dětmi, jejichž zájmy se oháněla před volbami. Zatímco vláda uvolňuje miliardy na zbraně a podporu války, snaží se ušetřit tím, že zdaněním zlikviduje drobné moravské vinaře.
Jak už jsme naznačili, víme, jak ušetřit stovky miliard, nikoli pár drobných z kapes těch nejchudších. Víme však, že požadovat tyto změny v rámci stávajícího systému, kdy má stát a kapitál totožné zájmy a milionáři se bratříčkují s politiky všech barev, je naivní. Dnes mnohem víc než kdy jindy platí anarchistické heslo „no war, but the class war“. Obrana našich sociálních práv musí jít ruku v ruce s útokem na infrastrukturu státu a kapitalismu. Musíme budovat tady a teď nový anarchistický svět a požadovat zničení nadvlády člověka nad člověkem. “Snížení státního dluhu” jsme samozřejmě požadovali v nadsázce.
V roce 2008 jsme stáli v čele odporu proti vládě ODS a její politice škrtů. Třeba Akční dny proti poplatkům ve zdravotnictví byly rozsáhlou kampaní, kterou anarchisté a anarchistky realizovali ve více než 25 českých městech, mimo jiné i v Opavě a Ostravě. Opravdu se na něco podobného dnes už nezmůžeme?