Několik desítek aktivistů a aktivistek se pod záštitou spolku Granica dla Granicy sešlo na mostě Přátelství na hranici Českého a Polského Těšína, kde předvedli spontánní happening na podporu uprchlíků, kteří jsou již několik týdnů drženi o hladu a zimě na bělorusko-polské hranici.
Na transparentech či nápisech psaných křídou na dlažbu mostu se objevilo třeba heslo “Bezpečná hranice je ta, kde nikdo neumírá” či “Místo pro děti není v lese” odkazující na fakt, že ve skupině běženců jsou i nezletilí. Lidé, kteří se shromáždili na mostě (včetně dětí), mohli barevnou křídou vyjádřit svůj nesouhlas s kroky polské vlády a polských služeb, které odsuzují migranty a migrantky na polském území nejen k traumatu, ale také k pomalé smrti. Rekvizitou byly termodeky, kterými se účastníci během happeningu přikrývali, aby zdůraznili, že tyto deky na polsko-běloruské hranici zachraňují zdraví a život. Nechyběly ani svíčky na památku těch uprchlíků, kteří už na této hranici přišli o život a termosky s horkým čajem, které stejně jako teplá polévka a energetické tyčinky zachraňují lidi uvězněné v lese na dlouhé týdny. Na závěr happeningu byla v polštině i češtině přečtena výzva směrem k těšínským úřadům. Jak zaznělo z úst organizátorů, “Nebuďme lhostejní ke zlu, které postihuje bezbranné lidi, kteří utíkají před válkou, pronásledováním, nedostatkem základních práv a svobod a hledají lepší život v Evropě.”
Kauza migrantů a migrantek na bělorusko-polské hranici ukazuje, že neexistují žádné “demokratické” a “nedemokratické” státy. Zatímco Evropa pokrytecky kritizuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, “křesťanské” a “západní” Polsko je za smrt nevinných běženců zodpovědné stejnou měrou.
Situovat happening na most Přátelství bylo příznačné. Tento most totiž symbolizuje solidaritu a spolupráci mezi národy, přičemž zde proběhlo již mnoho mezinárodních solidárních či protestních akcí. Například v roce 2020 se zde sešlo na 200 demonstrantů, aby protestovali proti uzavření státních hranic (včetně samotného Těšína) z důvodu koronaviru.
