6. prosinec: mezinárodní den proti státnímu terorismu

Řečtí anarchisté a anarchistky vyhlásili  6. prosinec (v souvislosti s policejní vraždou Alexise Grigoropoulose v roce 2008) Mezinárodním dnem proti státnímu terorismu. Vyzývají tak k uctění památky všech, kteří byli (nejen) za své anarchistické přesvědčení umučeni, zastřeleni či upáleni.

Připomeňme některá jména těch, kteří už s námi černorudý prapor neponesou:

Santiago Maldonado unesen a zavražděn, Argentina 2017
Pellumb Marinkolla vyhozen z okna fízlárny, Řecko 2016
Remi Fraisse zabitý omračujícím granátem, Francie 2014
Ilia Kareli umučen ve vězení, Řecko 2014
43  studentů unesených a zavražděných policisty, Mexiko 2014
Berkin Elvan zabit policisty, Turecko 2013
Mark Duggan zastřelen policisty, UK 2011
Lambros Fountas zastřelen policisty, Řecko 2010
Stefano Gucci umučen policií, Itálie 2009
Giuseppe Uva ubitý na policejní stanici v Itálii 2008
Alexis Grigoropoulos zastřelen, Řecko 2008
Gabriele Sandri zastřelen policií, Itálie 2007
Oury Jalloh upálený policisty, Německo 2005
Federico Aldrovandi zavražděn policisty, Itálie 2005
Carlo Gulliani zastřelen policií, Itálie, 2001
Sole e Baleno dohnán k sebevraždě ve vězení, Itálie 1998
Christophoros Marinos zabit policajty, Řecko 1996
Halim Dener zastřelen policií, Německo 1994
Michalis Kaltezas zastřelen, Řecko 1985
Iakovos Koumis ubitý na útěku před policisty, Řecko 1980
Francesco Lo Russio zastřelen policisty, Itálie 1977

… a mnoho dalších.

Jako připomínku událostí v roce 2008, které se staly inspirací pro Mezinárodní den proti státnímu terorismu přinášíme článek z bývalého webu ČSAF a rozhovor s řeckým anarchosyndikalistou. Oba texty byly dočasně ztraceny po policejní krádeži serverů  během operace Fénix.

***

Atény, Řecko: Šestnáctiletý zastřelen policistou. Protesty po celé zemi.

V sobotu 6. prosince okolo 22. hodiny měli v aténské čtvrti Exarchia hlídku dva policisté. Dostali se do hádky s partou mladíků a během hádky jeden z policistů vytáhl zbraň a dvakrát vystřelil po šestnáctiletém anarchistovi Alexandru Andreas Grigoropoulusovi. Oběť byla převezena do místní nemocnice, kde lékař konstatoval smrt. Podle očitých svědků, než policista chlapce zastřelil, nadával mu a ukazoval na jeho genitálie.

Jako spontánní reakce se shromáždily tisíce lidí v centrech většiny větších řeckých měst. V Aténách zablokovali vchod nemocnice, v níž mladík zemřel, aby zabránili policistům ve vstupu do budovy. O něco později došlo v jedné z ulic Exarchie ke střetu s policií, jehož výsledkem byl jeden zatčený. Během večera došlo ke spontánnímu shromáždění na půdě Polytechnické univerzity, mnoho nepokojů v centru Atén spočívalo v útocích na policejní stanice a banky, což trvalo do časných ranních hodin. Policie na protesty odpovídala slzným plynem. Ekonomická fakulta, právnická fakulta a panteon místní univerzity byly obsazeny.

Shromáždění, demonstrace, přímé akce a rioty probíhají všude v zemi. V Thessaloniki došlo k obrovské demonstraci, během níž došlo k útoku na dvě policejní stanice, několik bank lehlo popelem a hlavní ulice byla na několik hodin zablokována hořícími kontejnery. Zprávy hovoří o akcích v Yannena, Iraklio, Chania, Komotini, Mitilini, Xanthi, Serres, Sparta, Alexandroupolis a Volos. Demonstrace ve všech městech Řecka byly započaty v sobotu 7. prosince odpoledne od 13:00.

V neděli následujícího dne protestní akce neutichají a nanovo propukají ve většině řeckých měst. Jen v samotných Aténách se pokojné demonstrace na místě vraždy Alexadra účastní přes 5 000 lidí. Opětovně jsou napadány a zapalovány policejní stanice v Aténách, Soluni, Heraklionie a v dalších městech. Ministr vnitra Prokopis Pavlopoulos podává demisi, avšak ta je premiérem odmítnuta. Sám premiér Kostas Karamanlis ještě tentýž den v dopise rodině zavražděného anarchisty přiznává, že jeho smrt byla „zbytečná“. Řečtí anarchisté informují, že tento den vyšlo do ulic protestovat minimálně 12 tisíc lidí, během střetů s policií je zatčeno a zraněno několik desítek lidí. Mezinárodní solidarita na sebe nenechává dlouho čekat, lidé protestují před řeckými ambasádami v Záhřebu, Berlíně, Hamburku a na dalších místech. Například solidární akce v Hamburku se účastní kolem 200 lidí. Stejný počet lidí se narychlo zformoval a pochodoval ulicemi známé berlínské čtvrti Kreuzberg.

V pondělí ráno vyrazily do ulic řeckých měst znova tisíce studentů a anarchistů. Dochází opět ke střetům s nenáviděnou policií a i když jsou protestní akce zpočátku mírnější než o víkendu, během dne nabírají opět na síle a narůstá i počet napadených policejních stanic. V Aténách od odpoledních hodin probíhají několikatisícové protivládní demonstrace, kterých se účastní žáci, studenti, učitelé, odboráři, imigranti, anarchisté a členové levicových skupin. V aténských ulicích znova hoří barikády, banky a policejní stanice. Dochází ke střetům nejen s policií, ale i s členy komunistické strany, která se snažila využít smrt anarchisty pro své mocenské cíle a tak získat nové politické body. Studenti taktéž svolali valné shromáždění, na kterém budou diskutovat a zvažovat vyhlášení studentské generální stávky. Například v Soluni již dnes byla na protest zavřena většina škol. Učitelé ohlašují zahájení třídenní stávky. Většina univerzit je okupována protestujícími studenty. Tento plán bude nejspíš realizován, jelikož na středu byla vyhlášena protireformní generální stávka po celém Řecku proti vládě již před jistou dobou. Ani v zahraničí neustávají solidární akce ze strany anarchistů, například v Londýně, Edinburghu a Berlíně anarchisté obsazují na několik hodin řecké ambasády. Anarchisté zde spálí řeckou státní vlajku a místo ní vyvěšují černorudou anarchistickou. Prohlašují, že plnou zodpovědnost za smrt mladého anarchisty nese řecký stát a že je místní ambasáda uzavřena do odvolání. V Londýně byla okupace řecké ambasády ukončena zásahem policie, policie zatýká tři protestující. V Berlíně je okupace ambasády ukončena po dohodě se zasahující policií, nikdo není zatčen.

***

Rozhovor s Řeckým anarchosyndikalistou (nejen) o smrti Alexise

Rozhovor s Yannisem, členem mezinárodního sekretariátu ESE (Svazu libertariánských syndikalistů – Eleftheriaki Sindikalistiki Enosi) o smrti Alexise Grigoropoulose a událostech, které následovaly.

Mohl bys popsat okolnosti týkající se smrti Alexise?

Během posledních tří let se stala nová strategie řecké policie ve čtvrti Exarchia jednou z forem provokace. Exarchia je čtvrť známá svými sociálními boji, je domovem mnoha studentů, mladých lidí a libertariánů. Policejní hlídky se během tří let stávaly stále častějšími a šikana zdejších obyvatel se stala pravidlem. Ve chvíli, kdy došlo k vraždě patnáctiletého mladíka, všichni svědci (místní, kolemjdoucí…) uvedli, že policie provokovala skupinku mladých lidí. Když mladíci odpověděli, policie zaparkovala auto, vrátila se k mladíkům a jeden z nich třikrát vystřelil. Svědci uvedli, že vrah vystřelil přímo na Alexise, jenžto za chvíli přímo na chodníku zemřel.

Jaká je taktika řecké policie?

Od konce Colonelovy diktatury byly řeckou policií zabity tucty lidí. Mezi mrtvými jsou Mikalis Kaltezas, patnáctiletý anarchistický militant zabitý v roce 1985, Issidoros Issidoropoulos, šestnáctiletý ultralevicový militant zabitý v roce 1976, Koumis a Kanellopoulou, dva demonstranti plus řada imigrantů a lidé z národnostních menšin (Romové, Turci atd.). Nedávno policie zavraždila mladého invalidu. V tutéž dobu jsme byli svědky nepočitatelného množství případů policejního mučení militantů, demonstrantů a imigrantů, jakožto i systematického a nezákonného používání slzného plynu a ostatních plynových zbraní proti demonstrantům. Přidám ještě poslední poznámku – policejní důstojník nebyl nikdy zabit demonstrantem, natož důstojník, který strávil více než dva a půl let ve vězení.

Jak to pokračuje a kde?

Protesty vypukly prakticky ve všech větších městech. Střety s policií vypukly v Salonice, Agrinionu, Yanneně na Krétě. V Patrasu zaútočila policie na demonstranty spolu se skupinou neonacistů, kteří se nazvali „pobouřenými občany“. V Aténách probíhají každý den dvě nebo tři demonstrace, na něž chodí desítky tisíc lidí. Na důkaz solidarity přišlo na pohřeb Alexise 20 000 demonstrantů. To není „slepá rebelie“, jak to lživě nazývají média, naopak – je to skutečné hnutí, které roste… Cíle demonstrantů jsou banky a nadnárodní korporace, symboly chudoby a utrpení. Protesty spojují mladé a staré, militanty a apolitické. Je to největší protestní iniciativa v Řecku od konce druhé světové války a následné občanské války, která v Řecku vypukla. Mohl by to být největší sociální protest v západním světě za posledních čtyřicet let. Pro nás je tento protest zcela legitimní odpovědí.

Odhlédneme-li od smrti Alexise, jaké jsou další příčiny výbuchů protestu?

Jsme první poválečná generace se zkušeností s horšími ekonomickými podmínkami a mírou nezaměstnanosti, než naši rodiče. V Řecku často mluvíme o „Generaci 700 euro“. Tento slogan však bezpochyby nedokáže vyjádřit, jak zlé věci jsou. Ve skutečnosti většina lidí pod 30 let žije s rozpočtem menším než 700 euro na měsíc. Jediná dostupná práce je příležitostná či krátkodobá, mnoho lidí je zaměstnaných načerno. Šéfové propouštějí lidi a viní je za krizi, zatímco řecká metropole profituje z drancování Balkánu. Situace je horší pro imigranty, kteří trpí rasistickými zákony, rozšiřující se xenofobií a útoky neonacistů, kteří zůstávají nepotrestáni. Musíme zdůraznit, že tito imigranti hrají v tomto sociálním hnutí velkou roli, přičemž se obvykle stávají hlavní obětí státních represí. Z nynějších čtyř set zatčených je polovina imigrantů.

Situaci mohu shrnout srovnáním s mírou korupce politiků: Nedávno se stal skandál ( „Aféra Vatopedio“), kdy premiér rozdával pozemky církvi. Dvě vůdčí skupiny, levostředoví Papandreousovi a pravicoví Caramanlisovi určili směřování Řecka za posledních 40 let. Ke skandálům můžeme přidat katastrofální korupci při propouštění v roce 2007 a její následky; útok na sociální zabezpečení ze strany socialistů v roce 2001 a ze strany pravice v roce 2006 a privatizaci energetických společností, přístavů a Olympské letecké společnosti.

*Ptal se Jérémie, Mezinárodní sekretariát CNT – Francie.

přeložil Svatopluk Procházka

This entry was posted in Historie, Ze světa. Bookmark the permalink.