Teoretik anarchokomunismu Petr Kropotkin není jediný významný anarchista, jehož stoleté výročí si letos připomínáme. Ve stejném roce, kdy proběhl slovutný pohřeb „anarchistického knížete“, se ve Španělsku narodil Abel Paz, který později během Španělské občanské války uvedl Kropotkinovy myšlenky v podobě libertinského komunismu do praxe.
Abel Paz se k anarchistickému hnutí připojil už jako teenager, kdy se coby barcelonský textilní dělník stal členem masových odborů CNT. V době, kdy vypukla sociální revoluce, se Paz stal členem legendární Železné kolony, která se tvrdě stavěla proti vstupu anarchistických militantů do vlády Lidové fronty. Po porážce revoluce uprchl do francouzského exilu, kde se zapojil do odboje proti nacistickému Německu.
Ač zemřel v úctyhodném věku v roce 2009, ještě po osmdesátce absolvoval anarchistické přednáškové turné po středoevropských zemích. V roce 2003 jsme měli možnost si jej poslechnout na besedě v bratislavském V-klubu a v pražské galerii NOD. Jak vzpomínají tehdejší účastníci, obě besedy byly velmi zajímavé a podnětné a byla vidět generační a názorová propast – třeba ohledně názoru na vstup anarchistů do vlády (podle Paze nebyla po porážce revoluce jiná možnost).
Abel Paz nám zanechal zejména rozsáhlou biografii Buonaventury Durrutiho, klíčové postavy Španělské revoluce a autora známého výroku „my se trosek nebojíme, nový svět nosíme ve svých srdcích.“ Mimo toto dílo napsal řadu dalších prací o anarchismu a jeho dějinách, která čekají na překlad do češtiny.