Na internetu se objevují různé články, diskuse a spekulace o průběhu dvou na sebe navazujících akcí (demonstrace a koncertu) k uctění památky Jana Kučery (kluka zavražděného neonacistou) ze soboty 20.1 2018. Je nejvyšší čas, abychom se k tomu vyjádřili také my, jako pořádající organizace, Antifašistická akce Ostrava a OAF.
Akce byly různými způsoby avizovány už několik týdnů předem. Není se tedy čemu divit, že o nich věděla i neonacistická scéna. Během soboty se do místa konání obou akcí, do Ostravy-Poruby, začali sjíždět antifašisté a antifašistky. Především šlo o lidi z Česka, Slovenska, Polska, ale i Německa. První pokusy o nacionalisticky motivované útoky přišly ještě před začátkem demonstrace, kdy se asi patnáct chuligánů pokusilo napadnout antifašisty v podniku All Stars. Bez úspěchu. Další marný pokus zhruba dvaceti chuligánů přišel při přesunu lidí na místo shromáždění a začátku průvodu. Ten byl znemožněn všudypřítomností policie.
Demonstrace čítající přes stovku účastníků se zformovala U Oblouku, kde proběhl úvodní proslov o účelu akce a poučení o maskování a používání pyrotechniky na ní. Není od věci pozastavit se nad tím, že se policie může bránit monitoringu maskováním obličejů, kdežto antifašistům toto bezpečnostní opatření odpírá.
Pochod vyrazil Porubskou ulicí na Hlavní třídu. Jeho součástí byl bubenický doprovod kapely Rozpor a skandování polských, českých, anglických i německých protifašistických hesel. Při zastávce na Hlavní třídě přednesla svoji zdravici Anarchistická federace a Žižkovská anarchistická skupina. Průvod se snažila provokovat marginální skupinka neonacistů, kteří vylezli z nedaleké hospody a po zjevném neúspěchu se tam zase vrátili. Průvod sešel po Hlavní třídě, prošel Francouzskou ulicí a zastavil se u Alberta, kde svou zdravici přednesla Ostravská anarchistická federace. Zde byl oficiálně rozpuštěn a se zažehnutými světlicemi a skandováním pokračoval přímo do klubu Chlív, kde byl nachystaný jednovečerní punkový festival. Ten začal i přes to, že u vchodu do klubu neonacisté den předem rozlili silně zapáchající látku. Zřejmě kyselinu máselnou. Nedaleko vchodu do klubu čekalo sedm neonacistů, které zpacifikovala policie.
Festival zahájila kapela Lihový milice, po nich nastoupila polská legenda Bunkier. Když začínal hrát slovenský Rozpor, do klubu vnikli těžkooděnci. PČR sdělila, že zde byla anonymně nahlášená bomba. I přes nevoli všech účastníků byl klub vyklizen a policisté venku vytyčili bezpečnou zónu, za kterou návštěvníky koncertů postrkováním vytlačili. O chvilku později ji rozšířili a začali lidi vytlačovat za nově nataženou pásku pod pohrůžkou pepřových sprejů a obušků. U jednoho policisty byla spatřena i vytažená pistole. Lidem, kteří od nich žádali více informací, mířily na hruď laserové zaměřovače. Když se po delší chvíli podařilo dovolat jednání s velitelem zásahu, odhadl délku operace na dvě hodiny a vyloučil obnovení produkce. Potom z neznámých důvodů vpouštěli do klubu vždy jen tři lidi najednou, abychom mohli vynést aparaturu, samozřejmě za přítomnosti kamer. Nakonec, když už se většina účastníků přesunula do jiných klubů a aparatura byla z větší části také pryč, nám bylo sděleno, že můžeme v produkci pokračovat.
Vinu za to, že nedohrál Rozpor a ostatní, nesou dílem neonacisté, kteří bombu anonymně nahlásili a dílem policie, která po komunikační stránce naprosto selhala. Na druhou stranu to, že protistrana nebyla schopná akci narušit jinak, než anonymním nahlášením bomby, nasvědčuje tomu, že je v úpadku.
Při těchto akcích nebyl nikdo zraněn a obešly se bez právních postihů.
Naše města, naše ulice! A kdo fašisty kryje, je to naše policie!