Dube
n 1890 znamenal pro moravsko-ostravský uhelný revír živelnou vzpouru pracujících, která výrazně ovlivnila budoucí dělnické hnutí nejen v kraji, ale i v celé zemi. Jak začala?
Místní horníci na dolech hraběte Vlčka chtěli pojmout oslavy po svém. Den chtěli začít polní mší a hornickými obřady a poté požádat ředitele o svolení k oslavení Prvního máje. Horníci vybrali téměř 100 zlatých, zanesli je faráři a sdělili mu svůj záměr uspořádat polní mši. Farář peníze převzal a jakmile hornická delegace zmizela, okamžitě šel horníky udat řediteli dolů. Ten byl zároveň i starostou obce a horníka, který peníze předával, nechal ihned zatknout. Zároveň nechal všechny jeho příbuzné propustit z práce.
Informace se rychle donesla ostatním horníkům, kteří vyfárali z dolů a žádali o propuštění vězněného kamaráda. Žádost nebyla vyslyšena, a proto vypukla protestní stávka. Horníci táhli Ostravou a velmi rychle se přidávali další. Během dvou dnů se do stávky zapojily celé Rotschieldovy závody ve Vítkovicích, Moravská Ostrava, Přívoz a další. Počty stávkujících se pohybovaly okolo 70 000 lidí.
Spontánní povstání zformulovalo nové dělnické požadavky. Kromě dosavadního boje o možnost důstojně oslavit První máj bez policejní šikany a požadavku osmihodinové pracovní doby přibyl ještě požadavek zastavení odměňování od kusu a zavedení minimální mzdy. Vláda zareagovala příznačně – vyslala do Ostravy vojsko. Oheň vzpoury tehdy přišlo uhasit 14 praporů pěchoty, a to až z Olomouce, Uherského hradiště či Krakova.
Vypukl masakr. Vojsko se snažilo rozhánět stávkující střelbou a bajonety a tisíce dělníků byly zatčeny. Stávka byla nakonec velmi krvavým způsobem potlačena a po deseti dnech nepokojů byl obnoven provoz továren. To vše v podmínkách dalšího zatýkání dělnických aktivistů a neustálé přítomnosti vojska.
I když byla tedy stávka rozdrcena, odhodlanost pracujících vládu a kapitalisty zastrašila natolik, že v jiných částech země přípravy Prvního máje již nerozháněla. Vláda podobné nepokoje zkrátka nechtěla již riskovat. Dá se tedy říci, že První máj v českých zemích byl do jisté míry vybojován i ostravskými horníky.
Čerpáno z publikace První máj 1890 – Sborník k 60. výročí 1. máje – kolektiv autorů V. Rollová, Z. Šolle a J. Doležal, Nakladatelství práce v Praze, 1950