Přetiskujeme report od ostravské skupiny ČAS. Ani povodně způsobené klimatickou změnou a neschopnost politiků nezabrání spontánní solidaritě obyčejných lidí.
Dnes jsme s partou kamarádů naplnili auto a vydali se do obcí na Krnovsku, abychom pomohli místním lidem s odstraněním popovodňových škod. Přidali jsme se k jedné větší organizované skupině, díky čemuž jsme úspěšně projeli skrz asi tři policejní hlídky, které jinak oblast uzavřely.
Na místě nás čekal skutečný obraz zkázy. Voda minulý týden místy dosahovala i metr a půl, což bylo jasně viditelné na zdech domů. Místní úřady nám přidělily oblast, v které je potřeba nejvíc pomoci, a pak už jsme nabízeli svou práci na vlastní pěst. V tomto ohledu byla organizace řešena spontánně zdola, zároveň to ale bylo flexibilní a efektivní. Byla vytvořena whatsappová skupina dobrovolníků a dobrovolnic, kteří si vzájemně hlásili adresy domů, kde zrovna pomáhají i činnost, kterou vykonávají. Pokud někdo potřeboval např. flexu na odřezání naplavených kovových konstrukcí, poptal pomoc a skupina, která ji vlastnila a byla zrovna nejblíž, přijela na pomoc. Díky tomu jsme si poradili i s naplavenými stromy, bahnem či kontejnery, s nimiž pomohli traktoristi (zdravíme Šlachtu). Zároveň si ale každý vybral práci, na kterou stačil či na kterou měl specializaci.
Velký dík patřil i místním lidem. Ti dobrovolnictvu i armádě bezplatně a nezištně zajišťovali jídlo, tekutiny či dezinfekci, přestože většina těchto věcí byla na místě k dispozici v rámci humanitární pomoci. Povodně ukázaly, že pomoct si musíme sami. Fialu, Pekovou, Rakušana, Konečnou, Babiše ani další parazitické šmejdy jsme mezi dobrovolnictvem nepotkali. Možná i proto na téma právě probíhajících voleb nepadlo ani slovo, protože místní lidé měli na práci podstatnější věci. Skutečná politika – politika přímé akce – totiž dnes probíhala tady a teď.